Američan, Čech a Rus se dostanou do kšeftů s drogami někde v Asii a mají jít na popravu.
První jde Američan a může si vybrat, jestli chce provaz, kulku, nebo elektrické křeslo. On sáhne po tradici své země a chce elektrické křeslo. Posadí ho na něj, přivážou, cvak, a ono nic. Protože mají děravé zákony, musí ho pustit, když ho jednou popravili.
Když vyjde na chodbu, zašeptá Čechovi, který je na řadě, že nejde proud.
Čech, když mu dávají vybrat, zapřemýšlí a dojde mu, že má chtít křeslo. Posadí ho, zase nic a tak ho musí pustit.
V Čechovi, když vychází, zvítězí slovanské bratrství a Rusovi také pošeptá, že nejde proud.
Rus vejde dovnitř, a když se ho ptají, co si vybere, odpoví: ,,Když nejde proud, tak mě třeba zastřelte."
Americká dáma v nejlepších letech zavítala do knihkupectví.
„Chtěla bych nějakou knihu,” pravila.
„Má to být něco lehčího, madame?” zeptal se úslužně prodavač.
„Na tom přeci nezáleží,” pravila madame poněkud nakvašeně, „jsem tu samozřejmě vozem.”
-
+


25. 12. 2011
Četa amerických vojáků hlídkovala na irácké hranici. Na jedné hlídce našli v příkopě u cesty ošklivě pobitou mrtvolu iráckého vojáka. O kus dál v příkopu na opačné straně našli ošklivě pobité tělo amerického vojáka, který byl však naštěstí ještě naživu. Podepřeli mu zkrvavenou hlavu a ptali se ho, co se stalo.
Šeptem a ztěžka jim začal popisovat tu divnou událost: „Šel jsem po této cestě, ozbrojený po zuby. Na druhé straně cesty stál těžce ozbrojený irácký voják. Přišel jsem k němu, podíval se mu zpříma do očí a zakřičel: Saddám Husajn je bezcharakterní prolhané prase! Podíval se mi taky zpříma do očí a zakřičel: George Bush je taky bezcharakterní prolhané prase! No a když jsme tam stáli a třásli si rukama, sejmul nás náklaďák!”
-
+


25. 12. 2011